Romancov a spol.

Světový četník v době studené války. Co se říká o amerických intervencích a jaké opravdu byly?

Jedním z nejběžnějších řetězových e-mailů poslední doby je ten, v němž anonymní pisatel vyjmenovává všechny zločiny Ameriky v zahraniční politice. Respektive všechny činy, protože v jeho či jejích očích co čin, to zločin. Jak to ale s americkými intervencemi ve světě je doopravdy? O tom si v epizodě zaměřené na dobu studené války povídají Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.

Proč se v USA stojí na volby fronty a proč v nich nevyhrává ten, kdo má nejvíc hlasů?

Americké volby jsou o tolik jiné, než jsou ty české. I proto v nich teď nakonec proti sobě mohou stát dva kandidáti, které většina voličů nechce. Kde se vzali delegáti, kteří v nich nakonec rozhodují, kdo jsou volitelé a proč se v USA stojí před volebními místnostmi fronty, v dalším díle podcastu Romancov & spol. vysvětluje politický geograf Michael Romancov.
V tématu, které si vybrali posluchači, vysvětluje americké zpravodajce Deníku N Janě Ciglerové, jestli mohou demokraté čtyři měsíce před volbami vyměnit kandidáta, proč jsou některé státy volebně důležitější než jiné a jakou roli v konečném výsledku voleb hraje nakreslení volebních okrsků.

Čagoské ostrovy v Indickém oceánu pod britskou vlajkou a s americkými vojáky. Narušují vojenské základny suverenitu zemí?

V prvním speciálním letním díle podcastu Romancov & spol. odpovídáme na náměty posluchačů. Tentokrát jsme se zaměřili na tematiku Čagotských ostrovů, které se nacházejí na strategickém místě v Indickém oceánu, patří Britům a leží na něm zásadní americká základna.
Politický geograf Michael Romancov s redaktorkou Deníku N Anitou Haas Mejzrovou dále popisují problematiku zahraničních vojenských základen ve světě a to jak dnes, tak v minulosti.
A dojde i na Džibutsko se základnami osmi zemí, Guantanámo a kaktusovou zeď, Sověty ve vojenských újezdech v ČSSR nebo radar v Brdech.

Proč nevydržel mír, který si v roce 1919 přála celá Evropa?

Versailleská smlouva měla před 105 lety přinést Evropě vytoužený mír a zabránit další válce, jež by byla podobně ničivá jako ta první světová. Paříž se tehdy v roce 1919 proměnila v místo, kde se bořila stará impéria, vytvářely nové státy a často se zakládalo podhoubí pro vznik nových problémů.
Proč je tak těžké uzavřít skutečně trvalý mír? A nabízí jednání s tehdejším Německem nějaké poučení pro dnešní dobu?
O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Smrduté nočníky a zářící kříže. Boxerské povstání naporcovalo šťavnatý čínský koláč mlsnému Západu, Rusku i Tokiu

Koho si představíte, když se řekne boxer? A teď si místo rukavic představte mystické pěsti a místo ringu obrovskou čínskou říši, která možná mohla přežít – nebýt toho, že Evropě i Japonsku sama pomáhala stloukat svoji rakev. Je horké léto roku 1900 a Západ a Čína společně prožívají krveprolití, které je rozděluje dodnes.
Boxerské povstání jako zlom moderních dějin: téma nového dílu podcastu Romancov a spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Válka o Falklandy: Jak boj o vzdálené ostrovy udělal z Margaret Thatcher železnou lady?

Dnes uplynulo 42 let ode dne, kdy britská armáda tisíce kilometrů od domova po 74 dnech porazila argentinské jednotky v boji o Falklandy, malé ostroví na jihu Atlantiku. Z nepříliš oblíbené premiérky učinila hvězdu britské politické scény, která na vrcholu popularity tak dostala mandát k provedení společenských, ekonomických a politických změn v Británii, z nichž země čerpala (i doplácela) ještě mnoho let poté.
Jaké lekce z toho období si můžeme vzít do dnešní situace a jak průběh konfliktu může předvídat vývoj ruské války na Ukrajině?
V nové epizodě podcastu Romancov & spol. Janě Ciglerové vysvětluje politický geograf Michael Romancov.

Výročí korunovace Ludvíka XIV.: jak změnil nejdéle panující král Francii i Evropu a co tu po něm zůstalo?

Uplynulo 370 let od korunovace až dodnes nejdéle panujícího monarchy v dějinách – francouzského krále Ludvíka XIV. Král Slunce, symbol absolutismu, změnil nejen Francii, ale i podstatnou část Evropy. A dědictví jeho 72 let dlouhého vládnutí sahá až do dnešních dní. Nejen o něm, ale i jeho době a jeho odkazu si v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídala Anita Haas Mejzrová.

Kostka sražené krve v dětské pěstičce: Jak Mongolové změnili náš svět?

„Játra jejich jsme roztrhali, postel jejich jsme vyprázdnili, příslušníky jejich jsme vykořenili.“ Krvežízniví Mongolové se hnali Eurasií, aby z ní nakonec vydupali největší říši planety. Ale vážně prahli jenom po krvi? Poslechněte si, jak mongolské hordy změnily náš svět – v novém dílu podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Od pádu starověkého Řecka po současnost: co se s Řeckem v opomíjených časech dělo a proč je to pro nás důležité?

Co si vybavíte, když se řekne Řecko? Letní dovolenou, nebo místo, kde se zrodila demokracie a odkud vzešla západní civilizace? Velmi turbulentním a zásadním stoletím, která následovala pádu ve školách často připomínaného starověkého Řecka, se už ale obvykle mnoho času nevěnuje. Přitom právě z řeckých dějin mimo jiné vychází až dodnes velmi silně pociťovaný spor mezi východem a západem.
To, co se právě v těchto opomíjených časech nejen ve středomoří odehrálo a jaké to mělo dopady na kontinent probrala v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem Anita Haas Mejzrová.

Jak vypadala skutečná první světová válka? A proč se do ní zapojila Marie Terezie?

Sedmiletou válku znáte asi díky Marii Terezii, která v ní soupeřila (nejen) o Slezsko s pruským panovníkem Fridrichem II. Jenže tento konflikt se odehrával na mnoha jiných místech planety a často je jeho dědictví znát dodnes. Na konci sedmileté války navíc spatřila světlo světa také první globální mocnost.
O tom všem si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.