Romancov a spol.

Proč nevydržel mír, který si v roce 1919 přála celá Evropa?

Versailleská smlouva měla před 105 lety přinést Evropě vytoužený mír a zabránit další válce, jež by byla podobně ničivá jako ta první světová. Paříž se tehdy v roce 1919 proměnila v místo, kde se bořila stará impéria, vytvářely nové státy a často se zakládalo podhoubí pro vznik nových problémů.
Proč je tak těžké uzavřít skutečně trvalý mír? A nabízí jednání s tehdejším Německem nějaké poučení pro dnešní dobu?
O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Smrduté nočníky a zářící kříže. Boxerské povstání naporcovalo šťavnatý čínský koláč mlsnému Západu, Rusku i Tokiu

Koho si představíte, když se řekne boxer? A teď si místo rukavic představte mystické pěsti a místo ringu obrovskou čínskou říši, která možná mohla přežít – nebýt toho, že Evropě i Japonsku sama pomáhala stloukat svoji rakev. Je horké léto roku 1900 a Západ a Čína společně prožívají krveprolití, které je rozděluje dodnes.
Boxerské povstání jako zlom moderních dějin: téma nového dílu podcastu Romancov a spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Válka o Falklandy: Jak boj o vzdálené ostrovy udělal z Margaret Thatcher železnou lady?

Dnes uplynulo 42 let ode dne, kdy britská armáda tisíce kilometrů od domova po 74 dnech porazila argentinské jednotky v boji o Falklandy, malé ostroví na jihu Atlantiku. Z nepříliš oblíbené premiérky učinila hvězdu britské politické scény, která na vrcholu popularity tak dostala mandát k provedení společenských, ekonomických a politických změn v Británii, z nichž země čerpala (i doplácela) ještě mnoho let poté.
Jaké lekce z toho období si můžeme vzít do dnešní situace a jak průběh konfliktu může předvídat vývoj ruské války na Ukrajině?
V nové epizodě podcastu Romancov & spol. Janě Ciglerové vysvětluje politický geograf Michael Romancov.

Výročí korunovace Ludvíka XIV.: jak změnil nejdéle panující král Francii i Evropu a co tu po něm zůstalo?

Uplynulo 370 let od korunovace až dodnes nejdéle panujícího monarchy v dějinách – francouzského krále Ludvíka XIV. Král Slunce, symbol absolutismu, změnil nejen Francii, ale i podstatnou část Evropy. A dědictví jeho 72 let dlouhého vládnutí sahá až do dnešních dní. Nejen o něm, ale i jeho době a jeho odkazu si v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídala Anita Haas Mejzrová.

Kostka sražené krve v dětské pěstičce: Jak Mongolové změnili náš svět?

„Játra jejich jsme roztrhali, postel jejich jsme vyprázdnili, příslušníky jejich jsme vykořenili.“ Krvežízniví Mongolové se hnali Eurasií, aby z ní nakonec vydupali největší říši planety. Ale vážně prahli jenom po krvi? Poslechněte si, jak mongolské hordy změnily náš svět – v novém dílu podcastu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.

Od pádu starověkého Řecka po současnost: co se s Řeckem v opomíjených časech dělo a proč je to pro nás důležité?

Co si vybavíte, když se řekne Řecko? Letní dovolenou, nebo místo, kde se zrodila demokracie a odkud vzešla západní civilizace? Velmi turbulentním a zásadním stoletím, která následovala pádu ve školách často připomínaného starověkého Řecka, se už ale obvykle mnoho času nevěnuje. Přitom právě z řeckých dějin mimo jiné vychází až dodnes velmi silně pociťovaný spor mezi východem a západem.
To, co se právě v těchto opomíjených časech nejen ve středomoří odehrálo a jaké to mělo dopady na kontinent probrala v nové epizodě podcastu Romancov & spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem Anita Haas Mejzrová.

Jak vypadala skutečná první světová válka? A proč se do ní zapojila Marie Terezie?

Sedmiletou válku znáte asi díky Marii Terezii, která v ní soupeřila (nejen) o Slezsko s pruským panovníkem Fridrichem II. Jenže tento konflikt se odehrával na mnoha jiných místech planety a často je jeho dědictví znát dodnes. Na konci sedmileté války navíc spatřila světlo světa také první globální mocnost.
O tom všem si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Co vám o druhé světové válce ve škole (nejspíš) neřekli?

Stále žijeme ve světě, jehož základy byly položeny na konci druhé světové války. Přesto při diskuzích o tomto konfliktu spoustu podstatného vynecháváme. Proč lze prohrát i vítězství? Kdo uměl své válečné úsilí lépe koordinovat? A proč je výkonnost továren často důležitější než jednotlivé bitvy?
O tom a mnohém dalším si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

První porcování planety v režii Evropanů. Jak k tomu došlo a co nám to říká o našich představách o světě?

Přesně před 530 lety si začali Evropané poprvé ve velkém rozdělovat svět. Přesněji tu část, o kterou měli v roce 1494 zájem vládci území, jež dnes nazýváme Španělsko a Portugalsko. O tom, jak k tomu došlo a jak se mění naše představy o světě a jeho hranicích, si v dalším díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Apartheid skončil, proč rozdělení trvá? JAR slaví 30 let od prvních demokratických voleb

Jihoafrická republika slaví takzvaný Freedom Day, kterým si letos připomíná už třicet let od prvních demokratických voleb. V roce 1994 jimi vyvrcholil několikaletý proces, jenž ukončil apartheid. Jak složité bylo uspořádat hlasování, kterého se poprvé za dekády mohli zúčastnit všichni občané země? Jak se podobala transformace JAR té v Československu? A proč se pojem apartheid skloňuje na mezinárodní scéně i dnes?
O minulosti i současnosti Jihoafrické republiky si v dalším dílu podcastu Romancov a spol. povídají Dominika Píhová a Michael Romancov.